2.Kapitola - Že já na to sahal..!

8. března 2008 v 11:50 | Maysie |  > Výlet do neznáma <
Vytoužené pokračování od Maysie :)

Nespravedlnost světa tohle… Tohle už je vážně nefér..! Nejen, že se mi včera posmívali, lepro dnešek zase Ginny prošlo to její létaní! A co já?! Mám zaracha, no tohle..děs..
"Jdi mi z očí!" křikl sem naštvaně na sestru a dodal: "Ginevro!" aby ste chápali… Takhle se jmenuje normálně, jen dává přednost domáčtějšímu 'Ginny' vlastně, nesnáší když jí takhle říkám. Rád jí tím provokuju, ale to je vedlejší... Když se vrátím k té Ginevře…No prostě… Připomíná mi to ten jeden mudlovský film. Vážně po mě nechejte vědět jak se to jmenovalo. Byl tam nějaký Artuš či co a kulatej stůl. Jo, to bych si pamatoval... No a myslím, že ten Artuš si bral za manželku nějakou tu Ginevru… No prostě, jméno pro šlechtičny a ne pro naší Ginny.
"Nežárli!" křikla na mě a stejně tak zlostně jako já dodala: "Ronalde!" stejně tak jako ona nesnáší, když jí říkám Ginevro, já nesnáším,když mi říká Ronalde. Připomíná mi to toho chlápka s hamburgry. McDonald, bo já už nevím. Vypadám tak snad? Rozhodně ne.
Tak a teď perlička, šest let je divnej věk, a tak se přesuneme do mých patnácti. To je jistě zajímavější, nemyslíte?
Byli prázdniny, a jak už jistě tušíte, má k nám přijet Harry. Ó, ano. Já vám to neřekl? Začínám mít problémy se sklerózou, no sakra! No takže, čistou náhodou, jsem potkal slavného Harryho Pottera ve vlaku do Bradavic. Čili náš první ročník. Stali ne z nás kamarádi, hodně dobří. Nedáme bez sebe ani ránu.
Ok, ok… Zapomněl bych na Hermionu. Ta k nám taky zapadá. Většinou to funguje tak, že ona je ta chytrá, Harry ten odvážný a já je nesměle doplňuju roztomilou tupostí. No abych to zase nepřeháněl. Tohle mi totiž jednou řekla Hermiona, bylo milé od ní.
No od té doby mě Ginny miluje, znám přece Harryho Pottera, že? A navíc, když je u nás každé prázdniny… Ou jé..!
No, ale to jsem zase odbočil moc daleko, jak já vždycky. Se mnou by jste mluvili o tom co bude k večeři a dostaneme se k famfrpálovému mistrovství světa. No prostě nečekané. Nějak dneska nemám den...
A vidíte? Zase jsme jinde. Ale teď už vážně.
Byli prázdniny, před pátým ročníkem a naše celá rodina plus Herm, jsme se potloukali, dobře tedy, bydleli v Siriusovi domě. Tedy Hlavním štábu fénixova řádu. Nejhorší bylo to, že jsme ani nemohli vycházet a nic, ale ani jsme nesměli psát Harrymu. No počkejte, ten nás za to pěkně seřve... Kdo by chtěl taky trávit prázdniny u jeho příbuzných? No prostě nikdo.
No a jednoho krásného dne jsem se procházel po tomhle hrozném negativním domě. Člověk by neřekl kolik tu je pokojů. A jelikož se zrovna připravoval oběd a Ginny s Hermionou pomáhaly mámě, tak jsme se chytře vypařil vstříc novým dobrodružstvím v tomhle domě. Vlastně, když číkám dobrodružství ani moc nepřeháním…
Vylezl jsem do nejvyššího patra-a že to dalo zabrat!-a vlezl někam, čemu by se dalo říkat půda. Povím vám, tady je hodně zajímavejch věcí. Všechno by se určitě dalo spojit s černou magií. Jenže to bych nebyl já, abys to neohmatal, že? Tak tedy, vzal sem do ruky nějaký klíč. Byl na něm přívěšek, který vám vážně nepopíšu. Ale dalo by se říct, že to byli klíčky, asi náhradní. Myslím, že i dokonce od Siriusovi motorky. Slyšel jsem, že v mládí ji kdysi měl.
Ale už tu zase okecávám hloupé klíčky… Jakmile jsem na ně sáhnul… No nevim, prostě jako by mě něco tupě praštilo do hlavy a já viděl jen černo…
Zajímavé, ale dopad na tvrdou zem mě dostatečně probral. Rozhlídl sem se kolem a co nevidím. Moc hodně obrazů co na mě nevěřícně vejrají a něco žvaltají. Z tranzu mě vytrhl až dívčí hlas.
"Co tu děláš?" ptala se. Ha, a jak to mám asi vědět? A kde vůbec sem? Držím se za hlavu a slyším tu holku jak jde ke mně. "Není ti nic?"
"Ne." Řekl jsem prostě a zvedl hlavu. A n to mě podržte. "Gi-nny?" zašeptal jsem.
"Co si říkal?" optala se mě obratem. No co tohle sakra znamená? Ta holka vypadá, jakoby Ginny z oka vypadla. Jen nemá pihy na obličeji a má zelený oči. Vážení, já už asi vážně blouzním, ale mám pocit, že sme kdesi, v Bradavicích. No neříkejte, že mi hrabe, to už dávno. Ale ta holka má na sobě školní hábit, a ty obrazy… Určitě jsem v Bradavicích…
A ještě k tomu nade mnou stojí, pořád. Mám jisté obavy, nejsem v minulosti, že ne???
"Já sem Lily, Lily Evansová. Kdo si? Vidím tě tu poprvé." A sakra,vážně. Moment, já mluvím s Harryho mámou? Páni, bude mi závidět! Ne, tak teď vážně… Pomóc!!!
Když jsem na ní jen dál tupě zíral, odvodila si situaci sama. "Ty jsi tu nový?" někdy je vážně chytřejší mlčet.
"Jo,"
"Tak, jakože si tu až teď? Zařezování prvňáků skončilo asi před hodinou,"
"Trochu sem se zpozdil," vymýšlel jsem nejpravděpodobnější lež. "Půjdu za Brumbálem."
"Odvedu tě tam,"
"Ne, dík. Trefím," stál jsem si za svou a ani jsem netušil jakou chybu tím dělám.
"Si tu poprvé ne? Jak znáš cestu?" vážně je chytrá...
"No,víš… Dostal sem plánek školy," lhal jsem jako když tiskne.
"Aha, no tak půjdu aspoň s tebou, stejně musím za Brumbálem." Odpověděla. Zdá se mi to nebo mi nevěří? No prostě jsme v tichosti šli do ředitelny. Cítil jsem na sobě její pohled, jak mě zkoumala. No tohle mi vážně chybělo. Nervózně v ruce mačkám ty proklatý klíčky. Potkat Siriuse, asi ho zabiju. I když,třeba ho potkám..? Když o tom tak přemýšlím, musí tu být všichni poberti... Teď by mi jenom chybělo aby setu objevil Harryho táta a pustil se do mě, kvůli tomu jak na mě jeho budoucí milá vejrá. No Omg...
Lily řekla nějaký heslo a kamenej chrlič se dal do pohybu. Ani sem jí nevnímal a instinktivně naskočil na pohybující se schody. Zaklepala a na vyzvání jsme oba vešli. Nejen, že mám strach z toho co mi Brumbál řekne, ale já mám ještě to štěstí narazit tu na Jamese a Siriuse. Vážně pech tohle. Už vidím naštvaném Jamesův pohled jak na mě kouká. A vedle něj Siriuse jak na mě pro změnu, vyjeveně vejrá. No klasika prostě. Zase nejspíš provedli nějaký ten svůj vtípek… Hm…
"Dobrý den pane profesore," začala Lily a já jí rychle napodobil. Brumbál měl na rtech úsměv a já sem jím vážně šokován!
"Proč máš moje klíčky od motorky?!" vyjel na mě najednou Sirius. Teda, nebyl nejlepší nápad je mít v ruce...
Sem v koncích, nevím co říct, nevím jak dál… Pomóc!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kiki.. kiki.. | 16. března 2008 v 15:04 | Reagovat

óóóu jéé:D sem zvedava co ted Lolánek(no ju nějak nějak se mi to víc líbí než Ron:D) vymyslí..

Ale takhle to ukončit.. to se neděla!!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama