1.Kapitola - Můj Větrov plný hvězd

8. března 2008 v 11:45 | Umbar |  > Výlet do neznáma <
Jak to všechno začalo..

Kohout zakokrhal. Ráno bylo v plném proudu. Malá Ginny vyběhla jen v pyžamu do časného rána. Začala pobíhat po dvoře a zpívat nějakou písničku. Tohle dělá každé ráno, pomyslel si Ron. Každý den mě takhle musí probudit. Pak ať se všichni nediví, že mám špatnou náladu. Oblékl se a sešel dolů.
Dvojčata už seděli u stolu a mamka někde na dvoře naháněla Ginny ke snídani. Taťka si četl Deního Věštce.
"Dobré ráno všichni"
"Ahoj Rone", odpověděli sborem.
Pokaždé to samé rutinní ráno.
"Něco nového taťko? Nějací nový zatčení Smrtijedi? Něco nového o Harrym Potterovi?"
"Nic nového Rone"
Mamka se s Ginny vrátila do kuchyně.
"Tak honem Ginny. Jdi se převléknout. Chudák chlapec. Přijít o celou rodinu a navíc musel jít k nějakým mudlům"
"Každý by dal nevím co aby právě Harry Potter byl jeho syn viď Molly", odvětil taťka.
"Nevzala bych si ho jen proto, že je slavný Arture!" Odpověděla pohoršeně mamka.
Být takhle slavný už od narození. To by bylo něco pro mě, myslel si Ron. Ale nechtěl by být slavný za takovouhle cenu. I mu by rodina scházela.
"Tak co budeme dnes dělat? Frede, Georgie? Nepůjdeme třeba létat na košťatech?"
"Ty nepůjdeš nikam létat. Jedině s Bilem nebo Charliem. A ti dnes mají něco na práci", chopila se hned toho mamka.
"Ale mami. Ginny může létat sama a já ne že?! Tohle není fér"
Ron se zvedl od snídaně. Přešla ho chuť. Dělají jako by byl malej kluk. Vždyť to vůbec není pravda. Je mi už šest!
Přesně tohle všechno se honilo Ronovi hlavou. Zase se pronudí celý den na zahradě. Třeba bych mohl chytat zahradní trpaslíky. Nebo tajně létat na koštěti. To je nápad, myslel si Ron. Ron sešel dolů a zamířil ven. Už otvíral dveře když…
"Rone? Pojď mi pomáhat s obědem"
"Proč zrovna já mamko. Je tu Ginny, Fred, Georgie, Charlie a Bill," počítal Ron na prstech.
"To je přesně pět mých sourozenců, kteří ti mohou s obědem pomoct. Tak proč zrovna já?"
"Ginny zmizela někde na zahradě, Fred a George jsou ve svém pokoji, Charlie s Billem létají venku a taťka odpočívá. No Rone nebuď přece tak sobecký a projednou mi pojď pomáhat"
"Projednou? Dělám to pořád"
Jeho protesty mu však nebyli nic platné. Skončil u umyvadla a loupal brambory. Takhle kdyby mohl lítat na koštěti. Nebo aspoň jít do lesa. Místo toho tvrdne tady u růžičkové kapusty. Copak asi dělá Harry Potter. Vůbec by to nebylo špatné mít takové kamaráda. Dítě, které zůstalo na živu. Tak mu přece teď říkají. Ron zaregistroval, že si Mamka někam odběhla. Neváhal a využil příležitosti. Potichu se vytratil ven. Taťka ležel na houpacím křesle nebo aspoň tak nějak tomu říkal. Další hloupý mudlovský vynález. Jednou se z těch mudlů zblázní.
Když takhle stál Ron venku, řekl si, že nebude sedět doma a někam se půjde podívat. Vyšlápl si tou cestou co vede k Větrovu. Když přidám do kroku tak na Větrově můžu být do oběda, pomyslel si Ron.
Konečně! Konečně Ron vyšel na Větrov. Ten výhled do širokého okolí si Ron zamiloval. Tady mohl sedět celé hodiny nikým nerušen a přemýšlet. Tady mohl zapomenout i na to, že nemá moc kamarádů. Vlastně žádné. Trčeli tady s rodiči odříznuti od světa. Možná je to lepší než žít ve městě, ale jsou tu tak sami. Nechápou to. Být s bratry není to samé. Navíc když mu pořád říkají, že je ještě moc malý na to, aby si s nimi mohl hrát.
Neotravuj Rone a jdi si hrát s Ginny", říkávali mu.
Ginny je holka. Je to jeho sestra a to přece není to stejné. Nebude si hrát s panenkami. A proto když chtěl být sám utekl sem. Jednou tu zůstal přes noc ve stanu. Samozřejmě tajně. Sice taťka s mamkou doopravdy zuřili, že nebyl přes noc doma, ale on na tuhle noc nikdy nezapomene…
Když tenkrát dorazil na Větrov, už se připozdívalo. Rychle proto postavil stan. Shlédl ještě západ slunce a zalezl dovnitř. I když si to nechtěl připustit hrozně se bál. První noc kdy byl sám venku. Až teď si začal uvědomovat, že to je nerozumné. Kolikrát mu taťka říkával o toulajících se vlkodlacích při úplňku. A na další spoustu příšer si Ron vzpomněl. Teď už mu stan nepřipadal tak útulný. Myšlenka bloudícího vlkodlaka u jeho stanu mu nedala spát. Pomalu začal rozepínat stan. Když ho rozepnul zůstal sedět. Noční vzduch mu táhl dovnitř, ale on vyčkával jestli se něco nehýbne u jeho stanu. Nic. Přesto se pořád necítil nejlíp. No tak Rone, nebuď srab, říkal si tenkrát. Nakonec vylezl a udělal dobře. Byl sice úplněk, ale těch hvězd co bylo na obloze. Těch teček co se rozprostíralo na nočním nebi. Bylo to úžasné.
Snad až po hodině vlezl Ron zpátky do stanu. I když už oblohu neviděl, stále měl ten obraz před očima. A ač nechtěl, usnul klidným spánkem. Ráno se vrátil domů. A jak předpokládal dostal pěkný výprask, ale umínil si, že na Větrově musí přespat znovu.
Začalo se stmívat. Musím už jít, pomyslel si. Rychle vstal a začal utíkat domů. Než zapadlo slunce doběhl domů, kde už všichni seděli u večeře.
"Kde si byl Rone! Měla jsem o tebe takový strach! Tohle už nikdy nedělej."
"Ale mami. Byl jsem jen na Větrově"
" Už zase? Co když se ti cestou něco stane a nikdo tam s tebou nebude Rone!"
"Co by se mi mělo stát mami? Jsem už velkej"
"No jo mamko. Z našeho Lolánka už je velkej kluk", posmívali se mu Fred s Georgem.
"Neposmívejte se mi!!"
Ron se vymanil z mamčina sevření a vyběhl do svého pokoje. Zamkl se. Nechtěl aby ho někdo rušil. Kopl do Camrálu a sedl si na postel. Už se tolik těším do Bradavic, pomyslel si. Pak jim všem ukážu.
Ron si otevřel okno a pozoroval noční nebe. Všichni už šli pomalu spát. Jen v kuchyni se ještě svítilo.. Ale i tam se nakonec zhaslo. Jen Ron pořád koukal na noční nebe…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 _LuCiiBuSkA_ _LuCiiBuSkA_ | E-mail | Web | 8. března 2008 v 11:49 | Reagovat

Ahooj,hezkej bločeQ...x)....

-Na svym blogu dělám  record v náštěvnosti,a chtěla jsem tě poprosit,jestli by jsi mi nepomohl(a)...stačí kliknout na WEB..xP..Moc by mě to potěšilo,ale ještě víc by mě potešil komentář,ale ten nemusíš..x)..Předem moc dík...papa _LuCiiBuSkA_ =o**

Ps:- Nikde sem nenašla rubriku,nebo článek kam bych mohla napsat svojí reklamu,takže se moc omlouvám za reklamu..x)

2 kiki.. kiki.. | 16. března 2008 v 14:58 | Reagovat

brr chudák Lolánek :D bráchové si znej delaj srandu... mamka mu nedovolí lítat na koštěti..ten se musí cejtit utlačovanej... jako nezavidim mu...

ale jinak se mi to líbí.... no nic..

Hups na další pokráčko..:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama