Smrtí to nekončí - Epilog

26. května 2010 v 10:20 | Umbar |  > Momentky <
Původně nebyl vůbec v plánu, ale pak mi momentka přišla taková nedotažená a s tímhle epilogem, si myslím, že je to perfektní závěr :) Posoudit už musíte sami.


Alice hleděla do prázdna. V jejích očích zářila bolest a smutek. Zaklonila hlavu a podívala se na nebe. Šedá obloha sebou přinesla první kapky deště. Znovu se zahleděla před sebe a poté se posadila na zem. Rukou pohladila náhrobek před sebou a dlouze si povzdechla. 

" Chybíš mi," šeptala.
" Víš nemine den, abych si nevzpomněla jaké to bylo. Hrozně se trápím. Vím, že bys to nechtěl, ale je to tak. V hlavě mi to všechno koluje pořád dokola. Udělali jsme chybu. Hroznou chybu. Chtěla bych se jednou smířit s tvou smrtí a jít dál. Potíž je v tom, že už žádný nebude jako ty. Ano, tys byl ten pravý pro můj život."

Alice před ním seděla dlouho. Vzpomínala. Rukou hladila květiny před sebou, jakoby se tak mohla spojit s Jackem. Ale nemohla. Byl pryč. Navždy. A ona to věděla. 

" Má tvoje oči. Směje se jako ty. Ne, nemůžu zapomenout."

Alice se otočila. Hleděla do kočárku za sebou v němž seděl chlapeček. 

" Zase přijdu. My oba. "

Alice vzala kočárek a potichu se vytratila ze hřbitova. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GróFka Charlotte di Rivombro GróFka Charlotte di Rivombro | Web | 13. června 2010 v 17:54 | Reagovat

wau..píšeš nádherně..nechtěla bys spřátelit??

2 Tracy Tracy | Web | 18. června 2010 v 14:06 | Reagovat

No teda, ta minulá mě málem rozbrečela a tahle to dokončila. Je to naprosto skvěle vyjádřený, ach jo teda... tohle mi nedělej. Opravdu moc krásné :)

3 umbar umbar | 22. června 2010 v 18:05 | Reagovat

pro Grófku? :D Spřáteluju rád, hodím brzy :)

pro Tracy: Rád ždímu emoce, to jsem já a můj styl psaní :D Jsem o to radši, že potěší :)

4 Drom Drom | 6. srpna 2010 v 15:25 | Reagovat

Teeda, dlouho sem tu nebyla, ale koukám, že po dobu mé nepřítomnosti se nic nezměnilo..:) pořád píšeš velmi poutavě a opravdu dobře.. :) myslím, že máme hodně podobný styl psaní, taky bych to nazvala "ždímáním emocí" a čím víc, tím líp.. :) Je pravda, že první část povídky mi tak srdceryvná nepřišla.. přečetla sem si to, ale za srdce mě to moc nechytlo, nebo spíš sem neměla slzy v očích ani nic, ale musím se přiznat, že s přečtením epilogu je všechno jinak, to bylo mnohem slzivější.. :) jistě je to útok na holčičí srdíčka a myslím, že je to podané s bravurou.. :D
Trochu nechápu, proč máš na konci povídky (té první) spojení "Ztlumila zvuk rozbitých sklenic." - opravdu nechápu, kde se tam vzali sklenice, když stojí na zahradě ani nemám dostatečně velkou fantazii, aby mi přnesla nějaké obstojné vysvětlení.. :)
Moc se mi líbí, jak spojuješ některá slova a dodáváš jim více lesku a takové té přirozené krásy..:) např. "milostově zakryla" nebo "aura smrti"..
jo, myslím, že celkově se mi to líbilo, krátké věty jen podtrhovaly smysl povídky..:) za mě říkám skvělé a můj palec míří nahoru.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama